„Přijde den poslední, čas nejde zpět.“ Tak zní dnešní heslo – z písně Bratrská láska ze Zlaťáku. Je to tady, nastal ten okamžik, kdy II. běh tábora Radost 2018 končí a musíme se rozloučit. Ráno jsme si naposledy užili tůňku, znovu poběžíme až za rok. Poslední program, který nás dnes čekal, byla mše. Zazpívali jsme si naposledy s naší táborovou kapelou, která nás tady celých čtrnáct dní doprovázela a moc děkujeme všem, kteří se kdykoliv a jakkoliv do mše zapojili ke slávě Boží. Pomodlili jsme se za šťastnou zpáteční cestu a poprosili o vydaření třetího běhu.
Po mši už zbývá jen balení. Procházíme kolem ztrát a nálezů a kontrolujeme, jestli náhodou něco není naše. Všechna zavazadla dáváme na jednu hromadu, odkud nám je auto sveze dolů k pile.
Poslední oběd….. Přišla ta chvíle, kdy jsme se v této sestavě sešli naposledy v životě na posledním nástupu. Děkujeme vedoucím a kuchařům za skvěle odvedenou práci. Otec Lola nám udělí požehnání na zpáteční cestu. Pro tábory 2019 zvoláme třikrát „Aleluja!“ Vlajky byly stáhnuty dolů. Po zaznění hymny tento tábor definitivně skončil a předáváme ho třetímu běhu. Doufáme, že si tábor užijí stejně, jako my. Teď už zbývá se jen se všemi rozloučit (pro některé nejtěžší část dne). Zpíváme Zelené údolí jako na začátku a vzpomínáme, jaké to bylo, když jsme sem přijeli. Slzy některých táborníků jsou důkazem toho, že se jim tady líbilo. Mnohé jsme se tu naučili, posunuli se dál, v něčem se zlepšili, změnili k lepšímu, překonali sami sebe a poznali nové kamarády. Věříme, že se tu budeme potkávat i nadále během roku, nejpozději se snad uvidíme na dalším táboře za rok. Jedeme domů!
Vedoucí Kristýna
