...co se nám stalo v sobotu večer u zahajovacího táborového ohně... Přišli tam tři králové! A prý že tříkrálovské koledování! No přece jsme je nemohli nechat odejít s prázdnou, když tak pěkně koledovali...
Že je to v srpnu nesmysl ? To asi je, ale my jsme se rozhodli, zkusit si tady na našem táboře rodin prožít jeden takový krásný obyčejný rok na vesnici v 19. století začátku až do konce. Zkrátka připomenout si, že "dvanáct je měsíců a každý z nich jinou čepici nosí... "
A tak se stalo, že jsme během dopoledne museli zápasit s jarním táním a velkou vodou, zasadit erteple, natrhat jarní kytičky, pochytat žížaly a stonožky a vůbec pořádně si užít jaro... včetně masopustního veselí se vším všudy. Táborem se prohnal rej masek (a jakých!) mládežníci v krojích roznášeli koblížky a víno, muzika hrála...
Ale všeho do času! Potom přišel popelec a s ním čtyřicet-ti denní půst. Naštěstí u nás netrval tak dlouho a přišli Velikonoce. Vzkříšení jsme oslavili na slavnostní nedělní mši svaté. A jaké by to byly Velikonoce bez vajíček a bez pomlázky?! Neumíte si představit tu rozkoš, zdobit v srpnu vajíčka :)
A až jsme se šech těch tradic pořádně nabažili zahráli jsme si úplně normální volejbal a úplně normální přehazku. :)
Jitka vod Cófalů
