Ať je člověk stvořen jako žena nebo jako muž, dostal darem smysly, aby mohl poznávat svět. Všechny smysly jsme si prozkoušeli při pokladovce. Na jednotlivých stanovištích jsme po splnění úkolů dostali šifru. Úkoly nebyly ledajaké: zkuste se zatočit se smetákem desetkrát dokola ( s pohledem do nebe!) a pak ho ještě přeskočit! Nebo když ke splnění úkolu nesmíte použít ruce. Nakonec si člověk uvědomí, jak jsou všechny části těla důležité. A to i třeba vestibulární aparát, o jehož existenci většina z nás doposud neměla tušení.
Odpoledne jsme sportovali a připravovali večerní program k ohništi. U posledního táboráku se sešel celý tábor a vzájemně jsme se obohatili, potěšili i rozveselili. Různé rodinné klany připravili písničky, báseň, pantomimy a vtipy. Tématické představení Adam a Eva nám osvětlilo, že Adam rozhodně nebyl masožravec, neboť Eva ho nenalákala na vysočinu, pivo nebo své vnady, ale na pouhé jablko. U ohniště se nám zamiloval kůň, babička vysvětlila, že velké zuby má proto, aby mohla jíst tatranku naležato a k závěru jsme si vyslechli indiánskou povídku. V příběhu dvou mladých lidí Tančilajakoblázenaždobíléhorána a Skákalpřesoheňažsipropálilmokasíny jsme pochopili, že vzít si za tchýni Ječelaažpadalolistí by nebyl žádný med. Některé tábornice se ovšem poznaly v indiánské sokyni Neradasemyje.
Rozloučila se s námi Peťulilinka a Honza, kterým se prý nakonec zdál jen sen. Peťulilinka uznala, že co se týče stvoření světa, pravdu bude mít spíš "farys" než "úča" a že Pán Bůh stvořil svět moc hezky.
P.S. My jsme Boží děcka, s Bohem je to pecka!
rodiče Bauerovi
