Čtrnáctý den, 2. běh

Jako kdyby to včera, kdy jsme přijeli na Ameriku strávit krásných 14 dní. A už je tu poslední celý den. Teď jsme s Diegem došli do samého cíle – za pokladem!

Doufáme, že ho najdeme. Diego má tušení, kde by se mohl nacházet a tak nehledáme příliš dlouho… Našli jsme ho! Teď získala každá družina část pokladu, protože všechny se podílely na hledání. K prohlédnutí, co je obsahem tohoto pokladu sloužilo družinové volno, kdy si táborníci mohli vyměnit své adresy a telefonní čísla. Zítra tu bude úplně poslední den. Všichni se rozjedou domů na všechny strany. Rozloučíme se a své poznatky a zážitky budeme předávat po celý rok dál a dál.

Večer jsme strávili u posledního táborového ohně druhého běhu 2015. Uprostřed kruhu plápolal oheň. Při pohledu na něj vzpomínáme na celých 14 dní. Program obohatila svými básněmi i teta z kuchyně, které byly typické tím, že všechna slova začínala na písmeno P. Zažili jsme tu spoustu krásného. Byla tu i nějaká drobná zranění a slzy, ale pěkných zážitků je každý rok nejvíc. Na nebi svítil krásný úplněk. Woyta nám zazpíval i oblíbenou písničku „Myši“, o kterou všichni prosili. Zazpívali jsme spoustu krásných písní ze Zlaťáků. Nakonec jsme zazpívali večerku a všichni se naposledy uložili do svých stanů.

Praktikantka Kristýna