Cestou necestou

Ráno po běhu do tůňky jsme měli na uklízení spoustu času, protože jsme si měli zabalit na výlet. Na nástupu nás rozdělili do třech skupinek. Na nejmladší, mladší a starší.

Pak jsme se vydali na výlet. Šli jsme přes lesy, silnice a louky. Nejdříve jsme my mladší zastavili na svačinu, našli jsme si takové pěkné travnaté místečko, k svačině jsme měli jablko a rohlík. Tak jsme se zase vydali do Neratova, kde jsme měli nádhernou mši svatou. Jakmile jsme vyšli z kostela, přišel k nám posel se zprávou o Svatém Grálu a ještě nás pozval na oběd. Oběd se velmi povedl a ještě na závěr jsme šli koupit různé pochoutky do blízkého obchodu. My mladší jsme jeli chvilku v autě, ale střední a starší šli celou cestu pěšky. :-) Byl to prostě super výlet.

 (Kája Hošková) 

Když jsme se vrátili z celodenního výletu, byli jsme všichni moc unavení, bolely nás nohy a těšili jsme se do sprch. Ale na večerním nástupu jsme se dozvěděli nemilou novinu: ‚‚Budeme plnit ORLÍ PERO ÚNAVA!‘‘  :-(  Po nástupu jsme se rozdělili do tří skupin:  nejmladší, prostřední, nejstarší (rádci a podrádci).

Nejmladší skupina nesměla usnout na matračkách při čtení nudné pohádky. Prostřední skupina nesměla usnout při luštění dvou extra těžkých bludišť. A skupina nejstarších měla za úkol spočítat všechny mosty a podjezdy v promítaném videu ‚‚z kabiny strojvůdce‘‘, aniž by usnuli.

Po dnešní pouti to bylo opravdu náročné pírko, ale našli se mnozí, kteří ho bravurně zdolali.

(Barunka Najmanová) 

 

Myški   

 

FOTOGALERIE 10. DEN